Kulturárbi lea eanet go visttit ja báccit. Giella, geavaheaddji dáidda, dánsun, sosiála vierut, rituálat, árbevirolaš giehtabargoduodji ja bargomáhttu mii lea čadnon lundui leat maid suorggit min kulturárbbis.
Dan rájes go konvenšuvdna gáhttet máilmmi kultur- ja luondduárbbi biddjui johtui 1972 lea dat ávnnaslaš kulturárbi leamaš gáhttejuvvon rievttalaččat. Olu jagiid badjel lea leamaš eanet ballu váilevaš gáhtten máilmmi eahpeávnnaslaš kulturárbái. Eahpeávnnaslaš kulturárbi lea iežas iešvuođa dihte leamaš nu oaidnemeahttun dan ávnnaslačča ektui. Konvenšuvdna gáhttet eahpeávnnaslaš kulturárbbi 2003 lea UNESCO bokte dáhkkon vuoruhansuorgin.
Konvenšuvdna lea juridihkalaš dokumeanta
Konvenšuvdna lea juridihkalaš dokumeanta mii geatnegahttá stádaid ratifiseret dahje almmolaččat dohkkehit dokumeantta nu ahte čađaha daid doaibmabijuid maid konvenšuvdna geatnegahttá.
Konvenšuvdna lea dokumeanta mii cealká movt miellahttustádat berrejit hábmet ja čađahit politihka ovdamearkka dihte kulturárbesuorggi ektui. 2003 mearriduvvui konvenšuvdna gáhttet eahpeávnnaslaš kulturárbbi. Norga ratifiserii konvenšuvnna 2007.
Ulbmil konvenšuvnnain
Konvenšuvdna lea ráhkaduvvon nu ahte sihkkarastá gudnečájeheami ja lasihit dihtomielalašvuođa dan makkár árvu lea eahpeávnnaslaš kulturárbbis. Konvenšuvnnas lea ulbmil doaibmat lassin Unesco-konvenšuvdnii gáhttet máilmmi kultuvrra- ja luondduárbbi 1972. Áigumuš lea leamašan oažžut dássedeattu gaskal ávnnaslaš ja eahpeávnnaslaš kulturárbbi UNESCO normatiiva barggus dan suorggis, sihke našunála ja internašunálaččat. Oallugiidda lea ain sátni eahpeávnnaslaš kulturárbi amas, muhto maŋŋel go konvenšuvdna ratifiserejuvvui leat eanebut dađistaga oahpásmuvvan dán sátnái.
Viidáseappot lea áigumuš konvenšuvnnain heivehit proseassaide mat fievrridit eahpeávnnaslaš kulturárbbi nu ahte dát ovdanbuktojuvvo dain viđa surggiin:
- Njálmmálaš árbevierut ja ovdánbuktimat, dása gullevaš lea giella mii lea okta dovddahanvuohki eahpeávnnaslaš kulturárbbis
- Geavaheaddji dáidda
- Sosiála vierut, rituálat ja riemut
- Máhttu ja bargoduogáš mii guoská lundui ja máilmmiávvosii
- Árbevirolaš giehtabargoduodji
Loga ollislaččat UNESCO-konvenšuvnna gáhttema eahpeávnnaslaš kulturárbbi birra dáppe
Meroštus eahpeávnnaslaš kulturárbbis
Konvenšuvnna eahpeávnnaslaš kulturárbi lea meroštuvvon ná:
«bargoduogáš, govvideapmi, ovdanbuktimat, máhttu, – gullevaš instrumeanttat, dávvirat, kulturdávvirat ja kultuvra lanjat – nu go servodat, joavkkut ja muhtomin ovttaskasolmmoš dohkkehuvvo oassin iežas kulturárbbis».
Dát eahpeávnnaslaš kulturárbi mii lea fievrriduvvon buolvvas bulvii, šaddá dađistaga ođastuvvot servodagas ja joavkkuin servvoštallamis iežaset birrasis, ovttas luondduin ja iežaset historjjáin. Dát addá sidjiide identitehta ja bissovašvuođa dovddu, mii ovddida gudnečájeheami kultuvrralaš girjáivuhtii ja olmmošlaš hutkáivuhtii.
Eanet dieđuid eahpeávnnaslaš kulturárbbi birra gávnnat don UNESCO neahttasiidduin.
Geavaheddjiin lea meroštusfápmu
Dán oktavuođas mearkkaša “gáhttet” fievrridit máhtu ja daguid ovddos guvlui. Doaimmaheaddjit ja árbevieru guoddit geat leat miellahtut searvevuođas, servodagas dahje joavkkus lea mearrideaddji rolla meroštallat mii galgá gullat eahpeávnnaslaš kulturárbin. Muhtomin lea maid ovttaskas olbmos riekti meroštallat iežas eahpeávnnaslaš kulturárbbi.
Meroštusfápmu lea addon doaimmaheddjiide ja daidda birrasiidda gos kulturovdanbuktin lea anus. Dát lea dehálaš premissa bargamis gáhttet ja fievrridit dan eahpeávnnaslaš kulturárbbi. Dát váikkuha maiddái movt kárten- ja dokumeantabargu dáhpáhuvvá.
UNESCO listtut ja registarat
Okta dáin reaidduin bargamis fievrridit eahpeávnnaslaš kulturárbbi iešguđege osiin máilmmis lea leamašan álggahit internašunála listtuid ja registariid. Gávdnojit golbma internašunála listtu mat leat čadnon eahpeávnnaslaš kulturárbái. Listtuin lea iešguđet lágán áigumuš:
- Representatiiva listtu olmmošsohkagotti eahpeávnnaslaš kulturárbbi badjel (Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity): Dát listu galgá sihkkarastit ahte eahpeávnnaslaš kulturárbi boahtá eanet oidnosii. Dát galgá lasihit dihtomielalašvuođa makkár árvu eahpeávnnaslaš kulturárbbis lea, ja maid movttidahttit ságastallat doahttalit konvenšuvnna.
- Listu eahpeávnnaslaš kulturárbbi badjel mas lea dakkaviđe gáhtten dárbu (List of Intangible Culture Heritage in Need of Urgent safeguarding): Dát listu galgá addit oppalašgova eahpeávnnaslaš kulturárbbi badjel mii lea jávkamin, vai sáhttit ráhkadit dohkálaš gáhttendoaimmaid nu ahte máhttu ja bargoduogážat fievrriduvvojit viidáseappot.
- Registarat badjel buriid gáhttenbargoduogážiid (Register of Good Safeguarding Practices):
Dát registtar galgá addit oppalašgova ja gilvit dieđuid prográmmaid, prošeavttaid ja doaimmaid badjel mat sihkkarastet fievrrideami eahpeávnnaslaš kulturárbbi ja mii buori vuogi mielde fuolaha konvenšuvnna prinsihpaid ja ulbmiliid. Ovdánahttinriikkaid earenoamáš dárbbuid galget vuhtii váldit
Loga eanet UNESCO listtu ja registtar bargguid birra
Movt Norga bargá konvenšuvnnain?
Norga ratifiserii konvenšuvnna gáhttet eahpeávnnaslaš kulturárbbi 2007. Loga Stuoradiggeproposišuvnna nr 73 (2005-2006) Mieđiheami vuolláičálliid UNESCO konvenšuvnna golggotmánnu 17. beaivvi 2003 gáhttet dan eahpeávnnaslaš kulturárbbi.
Kulturráđis lea ovddasvástádus implementeret UNESCO konvenšuvnna gáhttet dan eahpeávnnaslaš kulturárbbi. Loga eanet Kulturráđi barggu birra movt gáhttet eahpeávnnaslaš kulturárbbi dás.
Norgga UNESCO-kommišuvdna gokčá UNESCO njeallje ovddasvástádussuorggi: Oahpahus, dieđa, kultuvrra ja gulahallama. Kommišuvdna lea ráđđeaddi Norgga eiseválddiide ja gaskaoapmi siviilaservodaga, iešguđetge fágabirrasa ja ja ráđđehusa. Loga eanet Norgga UNESCO-kommišuvnna barggu birra eahpeávnnaslaš kulturárbbi birra dás.